Na lůžkových gynekologicko-porodnických odděleních chybí personál a zájem o tento obor klesá. Dokládá to i aktuální statistický průzkum Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků. Čísla, která v šetření vyšla, mluví jasně. Podle výzkumu chybí na pracovištích v celé ČR víc než 200 odborníků.
Skutečnost je ještě horší
Vzhledem k tomu, že ne všechna pracoviště se do dotazníkového šetření zapojila, bude skutečná situace ještě horší. Návratnost dotazníků totiž byla cca 70 %. Z devíti fakultních pracovišť odpovědělo pět oslovených. Celkový součet chybějících odborníků na lůžkových pracovištích v ČR, která odpověděla, je 208.
Nejhorší situace je na Vysočině, v Ústeckém kraji a v Moravskoslezském kraji. Personální situaci svého pracoviště zhodnotilo 67 % lůžkových zařízení v ČR jako hraniční až kritickou. 67 % pracovišť udává nedostatek všech lékařů, ale především těch atestovaných. 66 % pracovišť zajišťuje ústavní pohotovostní služby velmi obtížně a jejich personál se cíti být trvale pod tlakem.
Jaké jsou příčiny?
A jaká je příčina současné krize? Za hlavní příčinu současné neutěšené situace označují lůžková pracoviště nedostatek absolventů a odchody lékařů do privátních praxí nebo soukromých zařízení. Až na třetím místě jsou podle respondentů odchody lékařů do zahraničí.
A proč mají absolventi lékařských fakult o obor gynekologie a porodnictví malý zájem? Jedná se o vysoce rizikový obor, a to zejména v případě porodnictví. Některé případy mohou mít forenzní a mediální dohry. V řadě případů se jedná o rozsudky s finanční náhradou ve výši 20 až 30 milionů Kč. Takové případy mají na postižená zdravotnická zařízení a celkově na obor porodnictví devastující dopad.
Právní ochrana je vysoce asymetrická ve prospěch pacienta a v neprospěch lékaře a zdravotnického lůžkového zařízení. Taková situace začínající lékaře odrazuje. Snahou řady mladších kolegů a kolegyň proto je rychle složit atestaci a přejít do klidnějšího pracovního prostředí bez nutnosti vysoce stresující a zátěžové práce na operačních a porodních sálech. Odborníků v oblasti gynekologie-porodnictví tak neustále ubývá.
Východiska
A východisko? Stát by si měl v první řadě ujasnit, jaká lůžková zařízení v gynekologii a porodnictví potřebuje. Zda má zájem na poskytování kvalitní zdravotní péče tam, kde se medicínské problémy musí dořešit. Zároveň by měl stát zvýšit atraktivitu míst v oboru a případně změnit stávající systém postgraduálního vzdělávání. Zájmem společnosti by měl být vzdělaný a schopný odborník, který má znalosti a dovednosti na výši, nikoli zavádění nižších požadavků na jeho znalosti a dovednosti. Kdo jinak bude během pár let rodit naše děti?
Rozšířenou verzi článku na toto téma najdete v dubnovém čísle časopisu Tempus Medicorum zde.
