Ministr Babiš označuje zdravotnictví za černou díru, a jak píše v pátečních HN jejich komentátor Klimeš, „musíme to uznat – má pravdu“. V následném textu pak hodnotí negativně aktivity České lékařské komory a především jejího prezidenta Dr. Kubka. Nevím sice, jakou definici černé díry měl pan Klimeš přesně na mysli, ale zřejmě se svým textem snaží implikovat představu, že jakékoliv navýšení financí jdoucích do zdravotnictví nebude spotřebováno efektivně a ve prospěch pacientů, píše pro ihned.cz profesor Josef Veselka.
Klíčem k pochopení problému je mezinárodní srovnání výše výdajů ve zdravotnictví. Seriózní analýza nebo komentář hodný názvu Hospodářské noviny by totiž mohly obsahovat informaci, že Česká republika dává ze svého HDP jedno z nejnižších procent na zdravotnictví v Evropě. Jsme více podobní Rumunsku než Rakousku nebo Holandsku. A je zcela lhostejné, zda státní výdaje z toho činí 75 nebo 80 procent. Takto dlouhodobě podfinancovaný obor vytváří vnitřní dluhy, které vidíme nejen na výplatních páskách mladých lékařů, ale i v jisté dlouhodobé ušmudlanosti mnoha českých špitálů.
A mladí lékaři? Ti už své dilema několik let řeší odchody do zahraničí. Jen v Německu je českých lékařů registrováno přes 1000, což je produkce všech našich lékařských fakult za jeden rok. A každý rok jich přibývá další stovka. V této situaci podnikla vláda jisté kroky k nápravě, za což jí patří dík. Jenže dluh vůči zdravotnictví je dlouhodobý a navzdory nedávnému posílení financí ukazuje výsledný vektor našeho směřování stále na východ, a nikoliv na západ.
Nebavme se tedy o reformách nebo o dalších penězích do zdravotnictví. V mezinárodním srovnání podfinancovaná česká medicína potřebuje oboje. Co však jistě nepotřebuje, je demagogie skrývající se v opakovaném označení „černá díra“. To snad ještě mohu pochopit z úst politika a velkopodnikatele ve zdravotnictví, jenž nehodlá zvyšovat platy i ve svých zařízeních. Proč se však tenhle termín schvaluje i v komentářích HN, to mi jasné není.
