Na internetu jsme narazili na blog mladého lékaře, který podle nás skvěle ilustruje potíže, s jakými se mladí pracovníci ve zdravotnictví potýkají. Lékař ve svém článku popisuje nejen vypětí, stres a časový pres, ale také zkušenosti s lidmi, které ošetřuje. Hodně zajímavé čtení! Přinášíme vám proto malý úryvek z tohoto blogu.
Běžím tuhle během služby do noční ambulance na pohotovost, kde jsou již připravení rodiče se synem, kterého bolí břicho. Otec vypadá velmi nabroušeně a maminka starostlivě. Paradoxně právě kluk sám vypadá jedinej docela dobře. Omluvím se, že museli čekat ony 2 hodiny. Fakt, že by např. v Irsku, tedy v modernější zemi s lepším (?) zdravotnictvím, velmi pravděpodobně čekali hodin minimálně 6 a než by se cokoliv začalo dít, tak by na stůl museli vyložit pěknej štos eurobankovek, pochopitelně nezmiňuji. Vůbec by je to totiž neuklidnilo. Spíš naopak. A já se jim ani nedivím.
„Omlouvám se, že jste museli čekat. Operoval jsem s dr. Trachtou akutní případ. Přiběhl jsem rovnou ze sálu.“
Ani se nestačím nadechnout a otec startuje jako stíhačka z letadlové lodi s Tomem Cruisem na palubě rovnou do boje.
…
A jak je to v případě mladých lékařů s financemi, o kterých koluje řada fám?
Já osobně beru spolu se službama (24hodinovky přibližně 4x měsíčně víkendy nevyjímaje) a úlevou na daních pro 4 měsíční dítě 30 tisíc čistého. Nestěžuju si. Jsou to dobrý peníze a zatím víc nepotřebuju. Vyjdem si se vším tak akorát. Zatím. Ale paradoxem toho je, že pár kilometrů od nás, bych za stejnou práci, bez služeb a bez úlevy na daních dostal čistýho 80 tisíc…
Celý článek si můžete přečíst zde.
